Nevím jak vy, ale pÅ™edpokládám, že i vy máte nejpozdÄ›ji po uplynutí skoro celého roku práce plné zuby. Že už vás vážnÄ› deptá, jak tam musíte dnes a dennÄ› trávit spoustu Äasu a jak musíte dÄ›lat kdeco, co vám tam nařídí, jenom abyste si vydÄ›lali na chléb svůj vezdejší. A snad i na nÄ›co navíc. A pÅ™edpokládám tedy i to, že vám pÅ™ichází náramnÄ› vhod dovolená. Tedy doba, kdy můžete s takovou svojí prací seknout a dÄ›lat nÄ›jakou dobu placenÄ› i to, co chcete pro zmÄ›nu vy.

Taková by měla dovolená být. My lidé bychom měli mít možnost změnit prostředí a také si dělat to, co se líbí nám, bez ohledu na potřeby a požadavky našich chlebodárců. Měli bychom vypnout a oddávat se tomu, co je milé právě nám. A v tom je dovolená nezastupitelná.

OvÅ¡em ne vždy je nám právÄ› toto dopřáno. NÄ›kdy se musíme i o dovolené nÄ›komu a nÄ›Äemu podÅ™izovat, a to tÅ™eba přáním a potÅ™ebám ostatních rodinných přísluÅ¡níků, a nÄ›kdy nemůžeme dÄ›lat zrovna to, co chceme, protože jsou naÅ¡e touhy finanÄnÄ› nebo nÄ›jak organizaÄnÄ› nezvládnutelné. Je to smůla, ale i tak tomu nÄ›kdy bývá. A pak se vracíme z dovolené tÅ™eba jeÅ¡tÄ› unavenÄ›jší, než jak unavení jsme na tuto odjíždÄ›li. A to už ani nemluvím o tÄ›ch, kteří využívají dovolenou k tomu, aby si pÅ™ivydÄ›lali nÄ›kde jinde, a kteří si tedy vlastnÄ› moc neodpoÄinou.

Ale dovolená je navzdory tomu dovolená. KaždopádnÄ› je to příležitost k provedení nÄ›jaké té doÄasné výrazné zmÄ›ny ve způsobu naÅ¡eho života. A každá zmÄ›na je jak známo život.

A tak se někdo třeba jenom zavře doma, kde má svůj klid, jiný vyrazí na procházku po nejbližším okolí a někdo se třeba ocitne i až na druhém konci světa. Dnes už je možné všechno. A hlavní je, nebo by aspoň mělo být, aby se nám tam líbilo. A abychom si dovolenou užili. Protože od toho tu tato také je. A vždycky byla a také snad vždycky bude. K potěše všech, kteří někde pracují.